Freshfem.cz
Lifestyle

Při pohledu do zrcadla jsme věčně nespokojené. Jak manipulují stereotypní ideály krásy s naším sebevědomím?

Masový nátlak médií zařídil, že pojmenování tlustá a škaredá jdou automaticky ruku v ruce.

22. březen 2017, 17:39
22. březen 2017, 17:39

Dokonalá titulka světoznámé modelky, článek „10 rad, jak rychle zhubnout do plavek“, reklama na nové spodní prádlo, ve kterém budeš údajně vypadat stejně dobře jako dívka na billboardu. Nebo obyčejná volba v obchodě pro ten nepříliš chutný, avšak dietní chléb v obalu, na kterém je vysněné ploché ženské bříško s krejčovským metrem obepnutým kolem pasu. S podobnými podněty se setkáváme denně na sociálních sítích, v ulicích a jsme jimi tak přesyceni, že si jejich vliv už ani neuvědomujeme. No hluboko v podvědomí nás přece jen „něco“ nutí si ten dietní chléb bez chuti koupit. Řeč je o stereotypních ideálech krásy, které námi ať už přímo, či nepřímo manipulují. Otázkou zůstává, kdy jsme začali fyzickou krásu stavět na piedestal a proč jsme to vůbec dovolili?

 

 

A post shared by Intimissimi (@intimissimiofficial) on

 

Krása byla definována v každém historickém období měnícími se stereotypy. V antice to byla žena s výraznými plnými křivkami a zvlněnými přirozenými vlasy, v baroku dáma s co nejužším pásem sevřená v korzetu. Ano, doba byla opravdu jiná, ale paradoxem se stává fakt, že ani po tolika letech plných významných milníků jsme se neodklonili od určování si ideálů krásy, ba dokonce si svou skutečnou hodnotu necháváme určovat čísly na váze a krejčovském metru.

 

Při pohledu do zrcadla jsme věčně nespokojené. Jak manipulují stereotypní ideály krásy s naším sebevědomím?

 

Kde nastal ten skutečný zlom? V minulém století, kdy se životní komfort a úroveň začaly zvyšovat, jsme si byli jisti zítřkem. Otázky vody, jídla či střechy nad hlavou už vůbec nebyly aktuální a pozornost se začala upírat na rozvoj průmyslu, techniky a zejména obchodu. Různé kosmetické a módní značky začaly pociťovat vliv konkurence, a tak ve svých reklamách využili filozofii „kupte si náš produkt a budete vypadat přesně takhle“. Na obalech magazínů a kosmetických produktů se začaly objevovat známé tváře, jejichž ideály se stávaly a dosud stávají stále více nereálnými.

 

Při pohledu do zrcadla jsme věčně nespokojené. Jak manipulují stereotypní ideály krásy s naším sebevědomím?

 

Dalším faktorem je i samotný vývoj technologií. Ty nejenže umožnily obchodům a médiím značný rozvoj, ale i nám vštípily slepou naději, že se jednou těm našim ideálům vyrovnáme. Liposukce, facelifting, plastika prsou jsou v dnešní době již běžné procedury, které podstupuje stále více žen. Důkaz o skutečném nárůstu plastických zákroků nám ukazuje i Asociace amerických plastických chirurgů, která porovnala počet plastických zákroků v letech 2000 a 2016. Asi není žádným překvapením, že čísla za rok 2016 dosahovala opravdu vysokých hodnot, protože součet těžších plastických zákroků překonal v USA hranici 7 milionů. Největší úspěch mělo zvětšení a zvednutí zadku, které zaznamenalo oproti roku 2000 až děsivý nárůst o více než 5 000 %.

 

 

Značný přírůstek pacientů pocítily i psychiatrické a psychologické ambulance pro mladistvé. Přílišný tlak médií docílil, že již více než 46 % dětí ve věku od 9-11 let zkusilo dobrovolně dietu, protože jsou nespokojeni s vlastní váhou. Hodnoty se se stoupajícím věkem také zvyšují a více než 50 % dívek a 30 % chlapců na středních školách zkouší dietu, hladovění, zvracení či dokonce začíná kouřit, protože nejsou spokojeni s tím, co vidí v zrcadle. Alarmující je neustálé zvyšování počtu postižených anorexií, bulimií a jinými poruchami příjmu potravy.

 

Stejně tak trpí i samotné modelky. I přes každodenní několikahodinové tréninky v posilovně a jídelníček s minimálním kalorickým příjmem, jsou jejich těla až nepřirozeně „vylepšená“ ve Photoshopu. Také samotné agentury je nutí stále více hubnout, a tak nejenže brání zdravému vývinu těla, ale také shazují křehké sebevědomí. Idealizace ženského těla médii tak docílila, že více než 75 % modelek je za hranicí zdravé hmotnosti.

 

Při pohledu do zrcadla jsme věčně nespokojené. Jak manipulují stereotypní ideály krásy s naším sebevědomím?

 

Nejeden by argumentoval, že krásná těla a obličeje modelek jsou přece skvělou motivací k lepšímu životnímu stylu a koupení si permanentky do posilovny. S tímto se dá do jisté míry souhlasit, ale před skutečným zakoupením permanentky a zdravého chleba si je potřeba položit otázku, zda to děláš z lásky, nebo nenávisti ke svému tělu.

 

 

Skutečnou hodnotu a vliv tohoto problému podpoří už jen tvrzení, že poruchy příjmu potravy obsadily první příčky v seznamu psychických chorob ukončených smrtí. Vliv médií kolem nás na nulu nesnížíme, ale náš pohled na ně ano. Základní desky reklamních tahů jsou vybudovány na neustálém porovnávání se a popravdě nás to v jistém směru pohání dopředu. Skutečné rivality, která bude mít dokonce ještě lepší účinek, lze docílit i soupeřením se svými vlastními schopnostmi. Dělej to sama pro sebe a v tomto případě využij i otřepané motto: „Buď dnes lepší, než jsi byla včera.“ Netřeba zapomínat, že jsme všichni jedineční, lišíme se od sebe nejen povahově, kulturně a názorově, ale i tělesně. Nedovol proto médiím, aby učinila i z tvé přirozené krásy nudnou a stereotypní loutku.

Si so sebou pri pohľade do zrkadla spokojný/á?
Áno, nič by som nemenil/a
212 hlasů
Niečo by som určite zmenil/a
1037 hlasů
Zrkadlá radšej obchádzam
242 hlasů
Vyjádři svůj názor na článek
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Odpad Méně takových článků
Super! Více takových článků
Řekni nám, proč se ti článek nelíbí:
Děkujeme za tvůj názor!
Pomáhá nám i autorům při zkvalitňování obsahu na stránce.